Co vyjadřuje hustota paliva?

Je to údaj, který říká, jaký objem spalitelné a nespalitelné složky paliva se nachází v 1 kg paliva. Spalitelná složka se přemění na energii, nespalitelná je popel. Čím je palivo těžší (buk, dřevěné brikety), tím má větší hustotu a vyšší výhřevnost. Naopak, čím je lehčí (například olšové dřevo), tím nižší má hustotu i výhřevnost.

Podle hustoty se dřevo dělí na měkké a tvrdé.

Měkké dřevo (například smrkové) má hustotu nižší než 500 kg/m³, lehce se zapaluje, při hoření dosahuje vysoké teploty, rychle shoří. Je ideální na roztápění.

Tvrdé dřevo (například bukové) má hustotu vyšší než 500 kg/m³, při hoření tvoří hodně řeřavých uhlíků, čímž generuje teplo po dlouhou dobu. Má víc popela.

Brikety a pelety se vyrábějí lisováním pilin a hoblin z různých dřevin. Původní hustota dřeva, ze kterého jsou vyrobené, však nemá vliv na výhřevnost briket a pelet. Ovlivňuje ji míra slisování, tedy hustota paliva.

Brikety s mírou slisování 1160 kg/m³ mají až o 50 % vyšší hustotu než bukové dřevo. To znamená, že z 1 tuny briket lze získat stejné množství tepla jako z 1 500 kg dubového dřeva. (V ideálním stavu, kdyby ani jedno palivo neobsahovalo vodu.) V 1 tuně briket je 7 až 8 litrů vody, která se musí odpařit. V 1 500 kg dubového dřeva sušeného 3 roky na vzduchu je 30 litrů vody. Brikety tedy spotřebují několikanásobně méně energie na odpaření vody než dřevo.

Míra slisování, obsah vody a popela jsou důvodem, proč brikety hoří pomaleji a déle než dřevo a na topení jimi stačí méně paliva. 1 tuna kvalitních briket nahradí až 4 prostorové metry vysušeného dřeva.